Mírová organizace HWPL tvrdí, že jejich předseda Man Hee Lee dokázal vyjednat na Filipínách mír v dlouholetém ozbrojeném konfliktu mezi znepřátelenými muslimy a křesťany. Teď chce nastolit mír na Ukrajině. Novinář Pavel Vondra, který na Filipínách působil a tamější konflikt dlouhodobě sleduje, uvádí v krátkém rozhovoru věci do kontextu a přináší fakta, která osvětlují skutečnou povahu mírových jednání na Filipínách. S organizací HWPL se tam nikdy nesetkal.
HWPL se prezentuje jako organizace, která má ambice skrze své mírové projekty prosadit celosvětový mír. Jako úspěšný příklad, jak toho dosáhnout, uvádí podepsání mírové dohody 24. ledna 2014 zástupci dvou znepřátelených stran dlouholetého ozbrojeného konfliktu na filipínském ostrově Mindanao, kterou inicioval zakladatel HWPL Man Hee Lee. O této události vznikl i dokumentární film, který česká pobočka HWPL bude promítat dnes, 14. října 2022, v Městské knihovně v Praze.
Z jiných zdrojů, než jsou propagační materiály organizace, se toho však o mírové dohodě dohledat moc nedá. Do jaké míry tedy prezentace této události, jak ji podává HWPL, odráží skutečnost?
Zakladatel HWPL Man Hee Lee je současně předsedou náboženského hnutí Shincheonji, které neblaze proslulo svými podvodnými způsoby misie. Shincheonji se proto nyní (i dle svých vlastních slov) snaží pracovat na vylepšení svého obrazu. Mírové aktivity, při kterých se Man Hee Lee a další představitelé HWPL setkávají s politiky a významnými představiteli společenského života, pomáhají hnutí vylepšit reputaci a budí dojem, že předseda Shincheonji je především úspěšný mírotvůrce. Jenže i při prezentaci mírových aktivit HWPL používá notně zavádějící argumentaci.
Například z tohoto propagačního článku vyplývá, že mírové aktivity HWPL sehrály při řešení konfliktu na Filipínách klíčovou roli. Autoři dokonce tamější činnost organizace dávají za vzor pro řešení současné situace na Ukrajině. Česká pobočka HWPL se do humanitární pomoci Ukrajině opravdu zapojila (alespoň to vyplývá z jejich příspěvků na sociálních sítích). Srovnávání konfliktu na Filipínách s válkou na Ukrajině ale není relevantní, povaha těchto dvou ozbrojených konfliktů se diametrálně liší. Osobní nasazení v humanitární pomoci Ukrajině zatím prokázali spíše jednotliví členové hnutí, kteří nabídli pomoc konkrétním lidem, než korejský mírotvůrce Man Hee Lee. Příklad z Filipín dokazuje, že používání zavádějících informací není bohužel doména jen jeho náboženského hnutí, ale stejně tak i jeho mírových organizací.
Jakých nesrovnalostí se hnutí při prezentaci událostí na Filipínách konkrétně dopouští? Získali jsme vyjádření českého novináře Pavla Vondry, který se dějinám Filipín i tamějšímu současnému dění dlouhodobě věnuje. Pavel Vondra je například autorem této tematické publikace, nebo reportáže přímo z Filipín z roku 2016.
Jakou roli hrají podle vás na Filipínách mírové činnosti HWPL?
Já jsem na aktivity HWPL na Filipínách nikdy nenarazil, a to jsem je projel křížem krážem včetně Mindanaa (přičemž tamní konflikt sleduju dlouhodobě – a řekl bych, že celkem detailně). Mohu tedy při nejlepším vědomí a svědomí prohlásit, že mírový proces tato organizace nijak neovlivnila. Ten se odehrával na zcela jiné úrovni: vládní vyjednavači a prezidentský poradce/poradkyně pro mírový proces na straně jedné a zástupci povstaleckých organizací (nejprve MNLF a potom separátně MILF) na straně druhé. Ani etablované náboženské struktury (včetně na Filipínách vlivné katolické církve) v tom žádnou podstatnější roli nesehrály.
Jaké postavení měli ve společnosti filipínští signatáři této mírové dohody – tedy Esmael Mangudadatu, tehdejší guvernér provincie Maguindanao, a bývalý arcibiskup Fernando Capalla? Měl jejich podpis celospolečenský dopad?
Esmael „Toto“ Mangudadatu i Fernando Capalla určitě nějaký vliv měli (či nadále mají), ale rozhodně ne celospolečenský. Mangudadatu měl a má vliv pouze regionální a Capalla už v době podpisu té údajné dohody v rámci církevní hierarchie nijak nefiguroval. Celospolečenský dopad tato dohoda (pokud kdy byla podepsána, z jiného zdroje jsem o ní dříve nikdy neslyšel) zaručeně neměla. Mohla by být při nejlepším vnímána jako gesto dobré vůle, ale Mandudadatu opravdu nijak nereprezentuje filipínské muslimy. Stěží sice mezi nimi hledat nějakou jednoznačnou autoritu, ale on jí rozhodně není, je to politik regionálního významu v rámci jedné provincie.
Mírových dohod bylo na Filipínách podepsáno hodně, jaké místo mezi nimi má tato? Oslavuje se na Filipínách 24. leden jako významné výročí?
Předně, o této dohodě jsem předtím nikdy neslyšel. Shodou okolností byla skutečně 24. ledna 2014 podepsána dílčí dohoda, která sehrála důležitou roli v mírovém procesu, ale bylo to v Kuala Lumpuru v Malajsii a šlo o klíčový dodatek mírové dohody známé jako Comprehensive Agreement on the Bangsamoro, tedy dohody o vzniku posílené regionální autonomie pro muslimy na jihu Filipín pod názvem Bangsamoro (ta byla ale jako celek podepsána až v březnu téhož roku v Manile). Těmi, kdo dodatek podepsali, byla tehdejší filipínská vrchní vládní vyjednavačka Miriam Coronel Ferrer(ová) a za Frontu islámského osvobození Morů (MILF) jejich vrchní vyjednavač Mohagher Iqbal, dnes člen regionálního parlamentu i vlády regionu Bangsamoro.
24. leden se na Filipínách neoslavuje, tady najdete oficiální vládní kalendář, kde jsou zahrnuty veškeré významné dny. (A to je ještě hodně nadnesené, spousta těch údajně významných dat bude pro Filipínce španělskou vesnicí…) Tahle pochybná záležitost v něm nefiguruje: https://www.officialgazette.gov.ph/calendar/
Je z dnešního hlediska rok 2014 důležitý, co se týče posunu jednání o míru na Filipínách?
Rok 2014 je pro mírový proces určitě důležitý, zrodila se tehdy mírová dohoda (viz výše), na které se dále stavělo. Pořád ale ještě zbývalo urazit kus cesty, sepsat např. na základě dohody tzv. Bangsamoro Basic Law (ustavující zákon posílené autonomie Bangsamoro na jihu Filipín), nechat ho schválit ve filipínském Kongresu a potvrdit v referendu na územích, která pod autonomii spadají. Autonomní region Bangsamoro (známý také pod zkratkou BARMM) tedy oficiálně vznikl až v roce 2019 (nahradil jinou autonomii, existující už od roku 1989, která však nebyla příliš funkční) a od této chvíle můžeme mluvit o víceméně ukončeném mírovém procesu (dál se ale naplňuje např. ve formě začleňování bývalých bojovníků MILF do ekonomicko-společenského života apod). Různé bojůvky sice na Mindanau dál působí, ale jde pouze o odštěpenecké frakce, které byly z principu proti jakékoli dohodě s Manilou, islamistické radikály usilující o vznik chalífátu (Islámský stát – Dawla Islamíja – a jeho sympatizanti) či teroristy, kteří islamistickou ideologií zakrývají kriminální aktivity (např. skupina Abu Sayyaf). S nimi Manila žádná jednání nevede a přistupuje k nim jako ke kriminálním skupinám, které se snaží potlačit a zlikvidovat.
Zdroj úvodní fotografie: ČTK (Protext) Jak vyřešit válku na Ukrajině – vzorem je úspěšný mírový proces organizace HWPL na Mindanau
